Vikingové
Tenhle článek ještě není dodělaný a hned tak ho nedodělám tak ho zveřejňuji už teď.
ÚVOD
Když se řekne vikingové, většina lidí si představí piráty a nájezdníky s rohatými přilbami. Vikingové sice byli schopní mořeplavci a obávaní válečníci, ale nejenom to. A navíc nenosili rohaté přilby, možná tak při slavnostech...
PŘED VIKINGY
První lidé ve Skandinávii (pokud nepočítáme neandrtálce kteří tam byli dřív a nejspíš tam přežili až do 16 století n.l. !) žili koncem doby ledové. Byli to lovci původem ze severního Německa kočující spolu se stády sobů a dalších kopytníků. O něco později začali do Skandinávie pronikat další lidé, první zemědělci a začali se střetávat s původními obyvateli. Proti nim měli asi velkou početní převahu. Právě tady má možná kořeny vikingská nadvláda na moři. Původní obyvatele se totiž bránili také na moři. A právě tady měli úplnou převahu. Proti dlouhým, těžkým a neohrabaným pirogám zemědělců totiž měli sami menší, ale zato lehčí, rychlejší a dobře ovladatelné čluny z kterých mohli lučištníci snadno ostřelovat nepřátele. Později mohli obyvatele Skandinávie díky lepšímu zpracování dřeva stavět celé flotily takových člunů. Obchodovali s kožešinami a dalším zbožím, hlavně s jantarem. Právě tito lidé byli asi předky Germánů kteří se pak rozšířili po velké části Evropy. A právě mezi Germány patřili Vikingové...
VIKINKSKÉ NÁJEZDŮ
Kdy vznikli Vikingové jako národ nevíme. Do světových dějin však vstoupili až r.793 svým prvním nájezdem, vypleněním kláštera na ostrůvku Lindisfarne. Krátce poté začaly vikinkské nájezdy na Evropská pobřeží, ze začátku hlavně na pobřeží Skotska, Irska, Walesu, Anglie a severní Francie. Roku 845 byla Vikingy dobyta a vypleněna Paříž a Hamburk, ve stejné době začali Vikingové pronikat do Středomoří, vyplenili španělská města Sevilla a Cordóba, pronikli až k italskému pobřeží.
Tyto nájezdy měli na svědomí hlavně Dánové a Norové, Švédové, zvaní také Varjagové, se zaměřili spíš na východ. Po ruských řekách, hlavně Volze a Dněpru, pronikali jako nájezdníci, žoldnéři a kupci na Blízký Východ a do Černomoří. Vikinkské žoldnéře a obchodníky bylo možné najít v Konstantinopoli, Bagdádu i Damašku. V Rusku Vikingové postupně zakládali menší osady které se postupně rozrůstali, nakonec si vikinkští náčelníci podmanili původní slovanské kmeny a postupně s nimi splývali. Vikinkský náčelník Rurik založil jednu z prvních „slovanských“ říší, Kyjevskou Rus a jí vládnoucí dynastii Rurikovců.
Proč vlastně Vikingové útočili? Důvodů bylo více. Zhoršilo se klima, ubývalo zemědělské půdy, ryb které tvořili významnou část jídelníčku a naopak přibývalo Vikingů.
Zatím pokračovali nájezdy na Anglii. R. 886 však anglosaský vládce Alfréd Veliký několikrát Vikingy porazil a aby zajistil klid, rozdělil Anglii mezi sebe a Vikingy. Po smrti Alfréda ale docházelo k bojům mezi Anglosasy a Vikingy. Ty ukončil až bratr dánského krále Knut.
VIKINKŠTÍ KRÁLOVÉ:
Harald I. Krásnovlasý: První král Norska které sjednotil, bylo do té doby rozděleno na několik menších království. Právě za Haraldovi vlády došlo k vikinkské kolonizaci Islandu kam odešlo mnoho jeho odpůrců. Dožil se 83 let, měl 8 manželek a 21 synů (známých), dcery nejméně 3.
Knut I.:R. 1016 se stal anglickým králem. Byl to schopný panovník, o dva roky později získal po bratrově smrti i dánskou korunu, ke své říši připojil také Skotsko a Norsko, prohlásil se dokonce (vcelku oprávněně) císařem anglického světa. Udržoval také dobré vztahy se Svatou říší římskou, její císař Konrád II. mu daroval Šlesvicko (dnes část jižního Dánska), manželkou Konrádova syna Jindřicha III. se stala Knutova dcera Grunhilda. Po Knutově smrti se však asi největší vikinkská říše rozpadla.
Harald Modrozubý: Král Dánska, jako první z vikinských panovníku přijal křesťanství. R. 974 se ale dostal do konfliktu s císařem Otou II., byl poražen a musel mu slíbit věrnost. Nakonec ho svrhl jeho vlastní syn Sven I. a vyhnal ho ze země.
VIKINGOVÉ-VÁLEČNÍCI
Vikingové byli samozřejmě schopní válečníci. Meče nebyli příliš časté, mohli si je dovolit jenom nejbohatší z nich. Asi nejoblíbenější vikingskou zbraní byla sekera a sax. Sax byl vikinkský nůž. Existovali dvě základní verze. Krátký sax, hadseax, byl menší, někdy jen 7 cm dlouhý a používal se jako nářadí, delší, langseax, měřil až 75 cm a právě ten se používal v bitvě. Také sekera existovala ve dvou verzích. Menší, někdy zvaná bradatice byla používána nejchudšími válečníky. Druhá, takzvaná dánská sekera se používala spíš koncem vikinkského období. Byla dlouhá kolem 1 m a šlo o zbraň elitních válečníků. Další častá zbraň bylo jednoruční kopí používané jako bodná i vrhací zbraň. Možná právě z něj se vyvinul atgeir, bodná a zároveň sečná zbraň(viz. obrázek). 
Vikingové používali železné, zakulacené přilby BEZ ROHŮ (rohaté přilby byly vyjímkou, a používali je jen při slavnostech). Štíty Vikingů byly dřevěné a kulaté s umbem (puklicí) uprostřed, některé štíty byly tlusté i přes 30 mm.
Vikingové používali i brnění, oblíbené bylo kroužkové, ale i šupinové nebo destičkové.
Vikingové v bitvě: Vikingové se sice nemohli pyšnit tak skvělou vojenskou organizací jako třeba staří Řekové nebo Římané,ale i tak nebojovali vždy jen tak, že se bezhlavě vrhli mezi nepřátele...
Bojové formace: Skjaldborg-Štítová hradba: Tato formace byla tvořena vojáky se štíty kteří se srazili k sobě tak, aby se štíty překrývali. Pokud se vojáci srazili do této formace, používali většinou saxi, sekery a meče se k tomuto způsobu boje moc nehodily.
Svinfylka-Prasečí šik: Šlo o klínovou formaci která se skvěle hodila k obraně ale i k proražení nepřátelských řad.
Berserkrové: Těchto válečníku bylo velmi málo, ale zato dokázali nahnat hrůzu každému nepříteli. Oprávněně. Před bitvou někdy samou nedočkavostí ohryzávali štíty, málokdy nosili zbroj, většinou jen kus kůže z medvěda (měla jim dodat jeho sílu a zuřivost). V bitvě se divoce bez nějákého pudu sebezáchovy vrhali mezi nepřátele a masakrovali je, bez ohledu na vlastní zranění, berserker údajně necítil žádnou bolest.
DRAKKARY A DALŠÍ LODĚ
Vikingové dosahovali svých úspěchů také díky lodím, těm se říkalo drakkary. Šlo o válečné lodě dlouhé 30-40 m. Drakkary se stavěli z jasanového nebo borovicového dřeva a byli poháněny velkou, čtyřhranou plachtou a vesly. Nezbytná byla vyřezávaná hlava draka na přídi (občas i na zádi), ta měla děsit nepřátele a chránit loď před zlými duchy. Drakkary byli určeny k rychlému přesunu bojovníku po moři, nikdy nesloužili k námořním bitvám. Kromě toho sloužili drakkary také jako rakve mrtvých králů a válečníků.
K obchodním učelům sloužili Vikingům jiné lodě, knarry. Byly dlouhé asi 30 m, poháněny byli hlavně plachtou. Přepravoval se na nich lidé, různé zboží ale i zvířata.
Posledním typem lodi byl necelých 20 m dlouhý snekkar. Jeho hlavní výhodou byl nízký ponor.
VIKINGOVÉ-OBJEVITELÉ
Vikingové vstoupili do dějin i jako objevitelé. V těchto objevech hráli hlavní roli Norové. Jejich pronikání na západ odstartovalo když Harald Krásnovlasý sjednotil zemi, a velké množství lidí odešlo na Island. Ten byl osídlen už dřív ale všichni dosavadní obyvatele po příchodu Vikingů odešli nebo se s nimi smísili. R. 982 byl na Islandu odsouzen za vraždu Erik zvaný Zrzavý k vyhnanství. Podle pověstí se měla dál na západ nacházet další země a Erik se jí rozhodl najít. Skutečně ji našel a pojmenoval Groenland (Zelená země-dnešní Grónsko). Tehdejší klima bylo teplejší než dnes a tak kolonie založené Erikem vzkvétaly. Erikův syn Leif Ericsson se rozhodl pokračovat ještě dál na západ. Nejprve doplul k zemi kterou nazval Helluland-Země kamení, šlo o Baffinův ostrov, pak plul k jihu a narazil na Mrkland-Lesní zemi, dnešní Labrador, a konečně k Vinlandu, Zemi vína, snad dnešní New Founland nebo Nové Skotsko. Leif Ericsson se tak stal objevitelem Ameriky několik století před K. Kolumbem. Ve Vinlandu jsou pak zakládány vikinkské osady, ty jsou však za krátkou dobu opuštěny kvůli neustálím sporům s původními obyvateli.
VIKINKSKÉ NÁBOŽENSTVÍ
BOHOVÉ VIKINGŮ: Odin: Známý také jako Wotan nebo Wodan, byl to vládce bohů a bůh války, magie, bouře, moudrosti a vědění. Měl jen jedno oko, o druhé přišel aby se mohl napít ze studnice moudrosti. Patřili mu dva havrani, Hudin a Mudin (Paměť a Myšlenka) kteří oblétali svět a svému pánovi přinášeli zprávy o tom, co se v něm, děje. Odin jezdil na neuvěřitelně rychlém, osminohém koni Sleipnirovi. Odinova manželka byla Frigg, jeho syny byli např. Tor, Baldr nebo Vidar. Díky Odinovi poznali lidé runy a medovinu.
Frigg: Manželka Odina, byla velmi krásná. Bohyně manželství, rodiny a přátelství. Znala osudy všech lidí i bohů. Lidem dala len.
Thor: Někdy také Donar. Odinův syn. Byl bohem války, hromu, blesku, země a počasí, nejsilnější z bohů. Všude sebou nosil své obrovské kladivo Mjolni kterým zabíjel obry a démony. Jezdil ve voze taženém dvěma velkými kozly Tangjóstem a Tanngrisnem.
Loki: Úskočný a falešný bůh ohně, lsti a zemětřesení. Syn obrů Fárbautiho a Laufey. Jeho potomky jsou had Midgard(někdy Jormungand), vlk Fenrir, Váli, Nari, Hel a Odinův kůň Sleipnir.
Vidar: Odinův syn, bůh pomsty a síly, je skoro tak silný jako Thor.
Heimdall: Střeží duhový most Bifrost který je jedinou cestou do říše bohů Asgardu. Má roh Gjarllahorn na který zatroubí až nastane konec světa(Ragnarok-víc o něm napíšu v sekci Fantasy a mytologie) zatroubí a povede bohy do poslední bitvy.
Idunn: Bohyně mládí a zdraví, střeží jablka mládí která jedí bohové.
Frey: Bůh plodnosti, míru a prosperity, jeden z nejušlechtilejších a nejkrásnějších bohů.
Freya: Bohyně plodnosti a krásy, nejkrásněhší bohyně, Freyova sestra. Jezdila na voze taženém kočkami (nebo hranostaji).
Tyr: Bůh války, jeden z nejstatečnějších bohů. Obětoval jednu ruku aby byl polapen vlk Fenrir.