Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Řád: Šelmy Výskyt: Eurasie, Severní Amerika Prostředí: Lesy, hory, louky, polopouště Asi nejrozšířenější současný druh medvěda. Jeho rozměry jsou různé podle jednotlivých poddruhů, některé měří necelé 2 m a váží kolem 100 kg, největší měří i kolem 3 m a váží i 1 tunu. Podobně rozmanitá je jejich potrava. Živí se vším možným, ryby, mršiny, bobule, ořechy, kořínky, houby, larvy, brouci, med, vejce, kukly, menší obratlovci i větší savci. Všechny poddruhy medvěda se vyznačují zakulacenou hlavou, mohutnými končetinami a dlouhými drápy. Barva a délka srsti je ovšem různá podle jednotlivých poddruhů. V zimě upadá do nepravého zimního spánku.
Medvěd hnědý se páří od května do června. Samice rodí mláďata po 6-8 měsíční březosti, v době zimního spánku. Mláďata se rodí slepá, bezzubá a bez srsti. Hrozí jim nebezpečí od medvědích samců. Pohlavně dospívají ve věku 5 až 7 let, samci se ovšem páří až o něco později kdy zesílí na tolik, aby se mohli zůčastnit bojů o samice. Medvědi hnědí se v přírodě dožívají asi 25 let.
Mědvědů v přírodě ubývá, na některých místech jsou zatím hojní.
Některé poddruhy: Medvěd brtník: Obývá Evropu a Sibiř. Jeho srst je hnědá, mláďata mají často bílý pruh kolem krku.
Medvěd grizzli: Jeho hřbet pokrývají chlupy se stříbřitými špičkami. Obývá Kanadu a Aljašku, na rozdíl od brtníka vyhledává spíš otevřenější krajinu.
Medvěd kodiak: Největší poddruh. Obývá jihozápad Aljašky a přilehlé ostrůvky.
Medvěd kamčatský: Žije na Kamčatce. Celkově je hodně podobný kodiakovi, jen je o trochu menší a světlejší.
Medvěd syrský: Nejmenší poddruh medvěda hnědého. Žije na Blízkém Východě, je kriticky ohrožený.
Medvěd atlaský: Dnes už vyhubený, obýval severoafrické pohoří Atlas, asi byl podobný syrskému medvědovi. Byl jediným medvědem žijícím v Africe.
Medvěd plavý, Medvěd tibetský, Medvěd himalájský, Medvěd mexický (vyhuben).
Jů to je nádhera.
(Milada Kubová, 1. 3. 2013 15:46)