Sova palená (Tyto alba)
Řád: Sovy
Výskyt: Evropa, jižní Asie, Austrálie, Amerika
Prostředí: Lesy, pole, louky
Sovu pálenou není těžké poznat. Měří 29-45 cm, rozpětí křídel je 80-90 cm. Má dlouhé nohy pokryté bílým peřím. Bílé je i její břicho, spodní strana křídel a obličej ve tvaru srdce, ten je jejím charakteristickým znakem. Peří na zádecha vrchní straně křídel je peří oranžové a tmavě šedé. Zobák je delší, jako u všech sov zahnutý a v porovnání třeba se zobákem sovice sněžné spíš tenký.
Stejně jako ostatní sovy je i tahle dravec. Její hlavní kořistí jsou hlodavci jako myši a hraboši. Loví v noci, přes den spí. Kořist vyhledává pomocí skvělého zraku a sluchu. Létá velice tiše a tak se ke kořisti může přiblížit naprosto nepozorovaně. Pak se na nic netušící kořist vrhne ze vzduchu, chytí ji svými pařáty a rozdrtí jí lebku zobákem. Kořist polyká celou a tak dvakrát denně její nestravitelné části jako srst a kosti vyvrhuje v podobě chuchvalců.
Přes den se sovy palené skrývají v dutinách stromů, na půdách a podobných místech kde také kladou vejce. Tokají většinou v březnu, zpravidla bývají monogamní (to znamená, že celý život žijí v páru). V jedné snůšce jsou většinou 4-7 vajec. Na nich sedí samice, samec jí přináší potravu. Mláďata se líhnou asi po měsíci. Často se stává, že přežijí jen některá mláďata, nejslabší často umírají hlady když jim silnější berou potravu. Po asi 2. měsících jsou mláďata schopná létat.
Sova pálená zatím není v celosvětovém měřítku ohrožená, rychle jich však ubývá, hlavně kvůli používání různých chemikálií v zemědělství (příklad: myš sežere jed, sova sežere myš a atk se také otráví...).