Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
Řád: Vrubozobý
Výskyt: Eurasie a Severní Amerika
Prostředí: Rybníky, jezera, řeky, potoky
Rozpětí křídel kachny může být až kolem 1 m, váží mezi 690 a 1300 g. Samec se dost liší od samice, hlavně zbarvením. Peří kachny je šedohnědé a funguje jako maskování. Kačer se ale liší. Zobák kachny je tmavě šedy, zobák kačera žlutý. Hlava a krk jsou pokryté zářivě zeleným peřím, na křídlech má zase široky modrobílý pruh (ten má i samice). Nohy má samec i samice červené nebo oranžové a vybavené plovácí blánou. Životu u vody je přizpůsebené i kachní peří které je díky mazovým žlázám mastné a tak nepropouští žádnou vodu. Jednou ročně kachny peří mění, v době pelichání kachny asi 20 dní nemůžou létat. Mezi kachním peřím se také drží vzduch který kachnu nadnáší na vodě.
Kachna je všežravá, stejně dobře požírá zrní a různé listy jako drobné ryby, žáby nebo myši. Potravu si obstarává ve vodě i na souši.
Tok kachen začíná v srpnu. Samec i samice kolem sebe plují a samec se snaží natřásáním a čepřením získat pozornost samice. Ta začne, pokud si vybere samce pokyvovat hlavou přes rameno a pokud kačer odpoví, stávají se oba partnery až do samotného páření na jaře. po spáření vybere samec místo na stavbu hnízda, většinou to je v rákosí nebo na břehu, může to být ale i dál od vody, v dutině stromu nebo v opuštěné budouvě. Stavba hnízda je záležitost kachny. Většinou v březnu do něj naklade 9-13 modrozelených vajec na kterých sedí 23-29 dní, pak se mláďata vylíhnou. Je zajímavé, že kachňata si po vylíhnutí zafixují prvního živého tvora kterého vidí a toho pak považují za rodiče a později za partnera (nejde jenom o jiné ptáky, ale třeba i člověka nebo dokonce pohybující se věc, třeba skákající míček). Po vylíhnutí se mláďata krmí sama a samice je učí plavat. 50 dní po narození už mláďata začínají létat, pohlavně dospívá v prvním roce života.
Kachna divoká je často lovená a má i dost přirozených nepřátel, přesto je celkem hojná.